Aktuální  jídelníček .

Co se děje v lese se dočtete v deníčku Dobroděje.

 

 

 

DOBRODĚJNÍK

ŠKOLNÍ ROK 2015/2016

 

 

 

2. pololetí školního roku přidáváme aktuální fotky a dění na veřejnou část Facebooku. Můžete se přihlásit k odběru a nic Vám neunikne.

https://www.facebook.com/LMŠ-Dobroděj-323935321054675/

LEDEN

Hned po Vánocích jsme se sešli a povídali si o třech králích, tomu jsme uzpůsobili i příběhy a tvoření s dětmi. Leden nám nadělil sníh a ten jsme si s dětmi užívali parádně. Podívejte se na FB.

 

PROSINEC

Prosinec se nám otevírá ADVENTNÍ SLAVNOSTÍ.

Školku nám už zdobí adventní věnec a při obědě na něm zapalujeme svíčku ze včelího vosku. Hned první den jsme byli ve školce až do večera, protože společně s rodinami slavíme příchod adventu.

Přes den jsme si připravili vizovické těsto na vánoční ozdoby, nalepili jsme si hvězdičky do oken a po obědě při odpočívání jsme si poslechli adventní příběh. Odpoledne už přijeli maminky, tatínci, dědečkové i babičky, aby s námi prožili adventní slavnost. Zatímco vrcholí přípravy na slavnost, vaří se vánoční punč, muzikanti ladí své nástroje, venku se už stmívá. Postupně zapalujeme svíčky, zpíváme společnou píseň a vyrábíme si svícen, se kterým se vydáváme k adventní spirále. Spirálou nás provází anděl za ladných tónů lyry. Každý jsme si mohli projít cestu do svého nitra, ze kterého můžeme vynést světlo napovrch. Venku jsme se mohli ohřát u ohně, zazpívat si vánoční koledy, vyzkoušet odlévání vosku, pustit lodičky po vodě a také tvořit z těsta ozdoby, které jsme si druhý den ve školce upekli. Děkujeme všem za vytvoření poklidné adventní nálady.

 

VÝLET DO DIVADLA

V sobotu na Mikuláše jsem se s dětmi a jejich rodiči vydali na představení Kvak a Žbluňk do brněnského divadla Reduta. Moc jsme se zasmáli i dojali...je to opravdu dojemný příběh o dvou žabácích, jak píší v programu. Po představení  nás čekalo překvapení v podobně čertů, Mikuláše a anděla, které pro nás nachystalo divadlo. Příjemné dopoledne jsme zakončili nad šálkem čaje v Dětské čajovně mezi stromy.

 

PŘEDŠKOLÁCI MAJÍ NOVÝ KROUŽEK – HRU NA PENTATONICKOU FLÉTNU

V úterý 8. prosince začal předškolákům kroužek hry na pentatonické flétny pod vedením Verči Uzlové Syrové. Verča s Radovánkem s námi byla už od rána a po svačince s ní předškoláci odešli do školky, neboť v lese by byly nyní prsty příliš zkřehlé na hraní. Kroužek jsme zahájili písničkou Dobré ráno, paní hudbo a pak už ptáčci levé ruky (prsty)  usedli na hnízdečka (dírky na flétně). Vytleskávali jsme a vydupávali rytmy písniček, naučili jsme se správný nátisk rtu na flétnu, zaujmout správný postoj a první tón Honzík (H). To vše jsme si pak zapsali a zakreslili do notové osnovy. Na závěr jsme si naší “hodinu” zhodnotili smajlíky. Flétnička bude probíhat každé úterý dopoledne do konce školního roku.

 

ADVENTNÍ KALENDÁŘ

Každý den si dáme andílka do adventního kalendáře, a tak víme, za jak dlouho už bude štědrý večer. Jsme plní očekávání, a protože máme doma každý svůj adventní kalendář, tak si ve školce říkáme, co jsme v něm našli.

 

 

JAKÉ BYLO POČASÍ

V lese je teď více vidět, když nám opadalo listí ze stromů a tak se pouštíme i cestou necestou. Takto objevujeme nová místa a nové zkratky a cestičky, kterými chodí srnky a zajíci. A protože nám zatím spíše prší, tak máme aspoň pořádné kaluže a můžeme měřit jejich hloubku. Jsme zahaleni v mlze, která přetrvává už pár dní a dodává lesu zvláštní krásu. Nicméně raději bychom měli v lese sníh, který stále nepřichází. Ale my si jej dost přejeme a věříme, že se dočkáme.

 

MÁME RYCHLÉ NOHY

Také už dokážeme sejít kopec až k naší Jedličce a tam si dáváme svačinku a rádi si tady i pohrajeme. A hlavně je to už kousek do mlýna, takže když je někomu zima, tak si jen přeběhneme do mlýna, kde si ještě kreslíme, stavíme z kostek, mícháme těsto, nebo jdeme na zahrádku a tam si ještě pohrajeme ve venkovní kuchyňce nebo na pískovišti.

 

V LESE SE KÁCÍ

V lese najednou nejsme sami se zvěří. Přijeli lesníci s těžkými auty, motorovými pilami a pustili se do práce. Okolo nás je velký hluk z motorových pil a ozývají se dunivé rány, které způsobují padající stromy. Cesty jsou rozježděné a všude je spousta kaluží a bláto.

Hledáme nejlepší cesty do mlýna, abychom se vyhnuli místům, kde se právě pracuje. Je to těžké, protože každý den jsou lesníci na jiném místě. A tak se nám stane, že přece jen se ocitneme v blízkosti a pak pozorujeme práci lesníků i koní z bezpečné vzdálenosti.

Snažíme se dostat na druhou stranu údolí, kde jsou malé jeskyně a tam si hrajeme třeba na rybáře a stavíme si domečky.

 

TVOŘIVÝ TÝDEN S DÍLNIČKOU

Přípravy na Vánoce vrcholí a my pečeme a vyrábíme ozdoby a dárečky. Vypadá to jako tvořící týden – perníčky, kuličky, ozdoby, mýdélka, přáníčka a hlavně s pomocí maminek jsme si na dílničce vyrobili Třesolku – úžasná třesoucí se ozdoba J.

 

ZÁCHRANÁ AKCE – PŘESAZENÍ JEDLIČKY

V posledních dnech jsme šli rovnou k naší Jedličce, u které máme nyní i malinký Betlém. A když jsme si svačili, tak přišel jeden z pánů lesníků a řekl nám, že tu budou kácet stromy. Takže jsme se domluvili, že nám nechají v lese alespoň nějaké melouny (odřezky ve tvaru melounů) a dají nám jeden den na to, abychom stihli přesadit naši Jedličku, protože rostla v místě, kde se měl pohybovat traktor. Další den po obědě jsme uspali malé děti při pohádce a ostatní zahájili záchrannou akci. Díky Toníkovým rodičům jsme získali obrovský květináč, který jsme po cestě k Jedličce použili jako ochranný klobouk před deštěm a díky přátelům ze mlýna jsme získali rýč. Maminka Andrea přijela za námi v pravou chvíli, aby nám pomohla dopravit Jedličku až k bráně mlýna. Jedlička je dnes pod okny naší školky, a protože dostala pár ozdob, tak je z ní v tuto chvíli stromeček vánoční J.

To, že Jedlička už není na místě, kde bývala, je velká změna pro děti. Nyní se snaží sjednotit v novém označení tohoto pro nás všechny důležitého místa. Uvidíme, na čem se děti časem shodnou a jak to všechno dopadne.

 

PŘEDVÁNOČNÍ PROVOZ V JURTĚ V BŘEZINĚ

A už jen zbývá pořádný předvánoční úklid a hurááá stěhujeme se na dva dny za kamarády do jurty, takže s naším panem řidičem autobusu pojedeme ještě o kousek dál a to do Březiny.

Skřítek Dobroděj jede samozřejmě s námi, aby se mohl také podívat na tu krásnou jurtu a pozdravit se s babičkou Březinkou.

Při prozkoumávání lesa v Březině jsme objevili myslivecký posed, na který jsme si zkoušeli vylézt. Jeden den nám konečně vysvitlo i sluníčko, alespoň na chvíli, a tak to vypadalo, že se všude rozsvítilo. Hned nám bylo zase o trochu více veseleji a chytali jsme sluneční paprsky na svých tvářích.

V jurtě nám bylo moc dobře a teplo. Obdivovali jsme kamínka, která celou jurtu krásně vytopí, a zároveň můžeme pozorovat plameny ohně. Obědvali jsme z dřevěných misek, což bylo pro nás něco úplně nového a moc nám z nich i chutnalo. Společně jsme si zazpívali vánoční koledy. Ale stihli jsme prozkoumat jen nejbližší okolí, a tak se sem ještě někdy vypravíme.

 

PC140471.JPG

Vánoční dílnička

 

1.jpg

Společný sobotní výlet do divadla Reduta na mikulášské představení Kvak a Žbluňk.

LISTOPAD

SVATOMARTINSKÁ SLAVNOST

Ve středu 11. listopadu ve školce proběhla Svatomartinská slavnost, které se účastnily obě dvě třídy školky - Mlynaříci i Březinka. Slavnost jsme zahájili v sále Kaprálova mlýna společným zpěvem písní o svatém Martinovi a Moje malé světélko za doprovodu violoncella a příčné flétny. Po zapálení světélek jsme se pak vydali lampiónovým průvodem za svatým Martinem. A ani letos nás svatý Martin nenechal dlouho čekat a dojel za námi přes les na svém běloušovi. Dostali jsme od něho rohlíčky, které jsme měli za úkol si mezi sebou rozdělit. Také nám popřál, abychom si to vnitřní světlo, radost, lásku, ochotu se dělit udrželi v sobě alespoň do Vánoc, ideálně však po celý rok.

 

V pátek 27. listopadu jsme prožili ve školce krásný zimní den. Zuzka nám v lese vyprávěla kouzelnou pohádku Bílá zima, po které jsme si zahráli na sněhové vločky.Cestou lesem jsme sbírali chvojí na výrobu adventních věnců a při tom sbírání jsme slyšeli, jak lesníci kácí stromy. V tom se před námi objevil mohutný tažný kůň, zůstali jsme stát ohromeni jeho silou. Lesník k němu přivázal řetězem kládu a on ji táhl cestou necestou lesem k silnici. Chvíli jsme ty dva siláky pozorovali a pak plni dojmu jsme došli do školky. Po obědě nás čekala pohádka o Adventní zahrádce - spirále, kterou si příští týden ve školce prožijeme. Po odpočinku jsme si vyrobili adventní věnec se svíčkami na stůl a ještě jeden, který nám nyní zdobí školku na dveřích. Odpoledne jsme pak se Zuzkou tvořili zvonečky na adventní slavnost. Byl to krásný požehnaný den.

Zahájení Svatomartinské slavnosti zpěvem a pohádkou v sále Kaprálova mlýna.PB110196.JPG

PB110246.JPG

Svatý Martin přijel i za námi!

Bylo toho hodně. Podívejte se na FB.

 

ŘÍJEN

3. týden

 

Tento týden je ve znamení mnoha změn a překvapení. Některé pedagogy skolilo nejspíš počasí a pracovní nasazení a raději zůstali doma pod peřinou, a tak máme tento týden ve školce veselo, spoustu návštěv a každý příchozí nám vnese něco nového.

Klidně by se dalo říct:

– Neplánovaný týden otevřených dveří aneb Jak dokážeme přijímat změny?

Hned první den přijela za námi Věrka (pedagožka z druhé skupinky Březinky), aby si s námi mohla zabubnovat, protože právě dnes jsme měli muzikoterapii a muzikoterapeutka Soňa nám přivezla spoustu bubnů, takže paní kuchařky, které v patře pod námi vaří oběd, to měly dnes s muzikou. Pod vedením Soni jsme si mohli vyzkoušet různé nástroje, různé rytmy a díky hudbě proniknout více do sebe samých i sebe navzájem.

Celý tento týden si čteme knížku s příběhy o stromech vždy po obědě, když už odpočíváme. Stromy jsou velmi zajímavé, a tak si o nich stále ještě povídáme, hrajeme divadélka, třídíme plody, poznáváme listy a někteří už poznáme strom i podle kůry.

Den stromů (20. 10.) strávil s námi v lese malý Radovánek, který byl sice skoro pořád u tatínka v šátku, ale i tak vnesl do naší školky mnoho radosti. Některé děti na něm mohly oči nechat a těch úsměvů na dětských tvářích jen při pohledu na to miminko. Verča nám dnes hrála na flétnu a učila nás novou písničku, kterou uslyšíte, když přijdete v listopadu na Svatomartinskou slavnost. Hledali jsme v lese naklíčené žaludy a povídali si o tom, jakou má příroda sílu a chuť do života, když tak malý klíček dokáže prorazit skořápku žaludu. A kolik nám bude, až ze žaludu vyroste velký strom? Pár žaludů jsme pak pokusně zasadili do naší zahrádky.

Taky jsme si stihli pohrát u naší jedličky, dnes byla otevřena i cukrárna „Lesnička“, takže není lehké rozhodování, jestli zajít napřed do kavárny „U Jedličky“ nebo do cukrárny „Lesničky“, jejich nabídky jsou velmi zajímavé. Samozřejmě veškeré naše činnosti jsou pod bedlivým dohledem našeho hasiče Šimonka.

Mariánka měla dnes narozeniny, a tak si mohla zaskákat z narozeninového pařezu. Odpoledne, když většina dětí spala, připravili jsme s ostatními oslavu a po spinkání už stačilo jen zapálit svíčky na dortu, zazpívat narozeninovou písničku a společně se do toho dobrého dortu pustit. A to už tu byla i Andrea, a tak se šli předškoláci podívat za Zvídálkem co si pro ně dnes připravil. No jasně - zase spoustu zábavy, her a legrace, protože taková příprava do školy není u nás žádná nuda a už se těšíme, co nového nás čeká příští týden, ale ještě si vezmeme pár úkolů domů, aby i mamky a taťkové věděli, co se právě učíme.

 

 

Muzikoterapie

 

 

 

 

2. týden

 

První den v týdnu jsme si udělali výlet autobusem a navštívili Arboretum ve Křtinách. Ten den nám foukal dost studený vítr, takže jsme vyzkoušeli naše oblečení, jestli je opravdu funkční a je nám v něm příjemně. Paní Katka v Arboretu nám půjčila parohy jelena a daňka (vysvětlení: v řeči dětí lopata – parohy daňka), někteří jsme si je i potěžkali a dokonce i vyzkoušeli, jak nám sluší. Také nám ukázala kožešinu z lišky a vyzkoušela nás ze znalostí lesní zvěře podle obrázků a sama byla překvapena, kolik už toho víme. Procházka Arboretem byla vzhledem k počasí velmi svižná, a tak jsme jen v rychlosti sbírali listy a pozorovali stromy, které v „našem lese“ nerostou. Zpáteční cesta autobusem utekla velmi rychle zvláště těm, kteří si chtěli zdřímnout. Odpoledne jsme strávili s Hankou a „Človíčkem“, poznávali s nimi plody ze stromů, uvařili jsme si šípkový čaj a hlavně jsme si vyrobili papírové vrtulky – skvělá zábava pro děti i dospělé.

Další den nám počasí přeje a my se vydáváme na jednu z delších cest, která nás zavede ke zvířátkům na ranč U jelena a kde vzpomínáme na jelení parohy, které jsme viděli včera, a přemýšlíme, jestli ty na hlavě jelena na ranči jsou větší. Po cestě jsme objevili ještě krásně dlouhou kládu, na které jsme trénovali rovnováhu. Pro mnohé z nás to byla cesta nová, ale náš průvodce Matoušek nás vedl naprosto s přehledem a jistotou. Tato cesta vede mezi chatami, je to úzká pěšinka hodně z kopce a je na ní spousta schodů – dostala jméno „Schodová zkratka“. Ten den jsme si stihli pohrát ještě před obědem na pískovišti.

Prší, prší, jen se leje... znáte to. Počasí, o které říkají „že by psa nevyhnal“ a my máme les sami pro sebe. Konečně máme kaluže a to hned na zastávce autobusu na kraji lesa, paráda. Ještěže máme ty gumáky a nepromokavé oblečení, dnes se to opravdu hodí. Voda se valí po cestách, konečně vidíme, jak vznikají ty koryta, klacky je čistíme, aby voda mohla téci rychleji. Posloucháme, jak kapky padají na listy stromů, a hledáme strom, který nás ochrání a pod kterým se budeme moci nasvačit. Pak jdeme nejrychlejší cestou do mlýna, kde se usušíme a ještě si nakreslíme obrázky, pohrajeme si s kostkami a postavíme letadla. Zahrajeme stromové pexeso a poznáváme stromy podle stromových karet a přiřazujeme – strom – list – květ – plod – výrobek, jak to k sobě patří.

Čteme si příběhy Skřítek Kořínek a Stromový duch, o Dešťové víle a o Čarodějnici Dešťuleně.

Sluníčko jsme neviděli už několik dní, jak nám napovídá náš kalendář, a tak jsme si ho udělali ze šišek v ranním kruhu. Zřejmě nám nastalo období dešťů a my běháme mezi kapkami deště, chytáme déšť na jazyk a pozorujeme mlhu nad údolím. Až jsme uběhaní, tak se přepravujeme vláčkem (pomocí lana, švihadla), který jede po dost kluzkých kolejích, takže občas taky vykolejí. Na zastávkách a rozcestích hrajeme zahřívací hry, aby nám nebylo chladno, např.: „Rotaci“, „Hlava, ramena, kolena,…“

A jinak si cestou lesem povídáme o hodně důležitých věcech a zpíváme, aby se nám v tom dešti ještě více líbilo.

Na závěr týdne nás zůstalo na mlýně jen pár dětí, a tak jsme pozvali kamarády z jurty k nám a strávili společný den v „našem lese“. Ukázali jsme jim hru na spící zvířátka, společně jsme pozorovali houby a choroše, prodali jim spoustu věcí v lesních obchodech a vyráběli jsme si kuličky z hlíny. Už se těšíme na kuličkovou dráhu .

Arboretum Křtiny

 

První říjnový den se naše jablíčko vytvořené ze šišek v ranním kruhu změnilo na mráček, a to bylo znamení, že je tu nějaká změna. A tak jsme si povídali o počasí a o tom jak jej budeme celý měsíc pozorovat a vytvářet si kalendář. Děti se odpoledne pustily do kreslení s takovou chutí, že si nakreslily i spoustu obrázků domů pro maminky, samozřejmě s tématikou počasí. A když někdo nakreslil jak prší a zároveň svítí slunce, tak už to byl jen krůček k tomu, že na obrázcích nesměla chybět i duha, přestože jsme ji dnes neviděli, aspoň jsme si ji nakreslili.

 

S ohledem na světový den zvířat (4.10.) máme první týden v říjnu téma zvířátka v lese a jejich příprava na zimu a zimní spánek. U svačinek si čteme pohádky o zvířátkách, třeba „O zapomnětlivé veverce“, která nevěděla kam si schovala svoje zásoby. Hrajeme si zvířátkové pexeso, domino, poznáváme stopy na obrázcích i v blátě a zvířátka si vyrábíme i z hlíny. Ochutnáváme semínka všech možných druhů a pečeme z listového těsta tvarohový závin. Kryštůfek se rozhodl pro vlastní tvorbu, takže z těsta vytvaroval okno perníkové chaloupky. První týden je ve znamení objevování nových cest, neboť nám počasí velmi přeje a tak můžeme vyrážet i na nová místa. Pod nohama máme suchou zem, listy si jen tiše poletují v lehkém vánku, je nám krásně teplo, i když máme pod mrakem a sluníčko se nám moc neukazuje. Počasí sledujeme každý den a zakreslujeme jej do našeho kalendáře. Jeden den jsme šli novou cestou ke zvířátkům na ranč U Jelena. Dvakrát v tomto týdnu jsme vyráželi na výpravu z Ochoze. Poprvé jsme šli po modré značce a dostali nápad zahrát si na speleology. Tak jsme sešli z cesty a malou pěšinkou mezi stromy a po skalkách se dostali k jeskyni Švédův stůl a dovnitř jsme se dostali po jeskyní skluzavce. Tady jsme strávili nějaký čas, aby jsme jeskyni dostatečně prozkoumali a nasvačili se. Pak jsme pokračovali k Ochozské jeskyni, která je sice uzavřená, ale alespoň víme kde je do ní vchod. A do mlýna už je to po turistické značce takže není kde zabloudit. Musíme rychle, abychom si stihli pohrát ještě u studánky jak jsme si slíbili, takže jedeme šalinkou. Pokud vám děti budou tvrdit, že jsme jeli přes Obřanský a Maloměřický most, tak to prosím berte s rezervou a pochopením. Matoušek hlásil zastávky na mostkách mezi jeskyní Pekárnou a mlýnem . Další den jdeme opět z Ochoze kolem ohrad s koňmi, ale tentokrát se z nás stávají průzkumníci a zabočíme pěšinkou směrem na Lysou horu, kde hned tak někdo nechodí, takže to tu prozkoumáme, je to kopec, ale taky dobrá rozhledna. A na mlýn se vydáváme z rozcestí cestou po Pídiných stopách. (Na vysvětlenou, kdo to ještě neví, tak Píďa je poník, který chodí pro Elišku do školky - viz foto). Je to z kopce, takže jsme dole raz dva, ještě přejít po kládách, pod kterými na jaře teče potok a nyní je tam bahno a už jsme kousek od studánky, tam si ještě pohrajeme. Poslední den v týdnu jsme měli pohádku O veliké řepě tak trochu jinak. Řepu tentokrát vytáhlo sluníčko a jeho teplo a paprsky, a moc se nám to takhle líbilo. Navštívili jsme Kavárnu U jedličky a dali si výborný džus a kávu, nabídka dne je pokaždé velmi lákavá. Někdy přijďte a uvidíte.

 

  U jeskyně Švédův stůl

U studánky

 

ZÁŘÍ

 

  • První týden jsme si hledali nové kamarády a rádi jsme se viděli po prázdninách se svými kamarády z loňského roku. Už jsme se všichni na sebe moc těšili. Připomínáme si pravidla v lese a postupně se je učíme používat. Když slyšíme flétnu, tak k ní přiběhneme nebo se snažíme co nejdříve přijít. Zatím, co jsme do lesa nechodili, tak z něj bylo vytěženo spoustu popadaných stromů z jarní vichřice, takže teď máme místy hromady klád, na které raději nelozíme. Snažíme se být na doslech a na dohled, abychom se cítili bezpečně. Hrajeme hry na jména a děláme si pavučinku přátelství.

 

  • Od druhého týdne jsme si četli Pohádku O kohoutkovi a slepičce, kterou dětem Zuzka zahrála i jako divadélko po svačince. Objevovali jsme cesty v lese a pojmenovávali jsme si zastavovací místa. Některá místa jako třeba Dubový hájek, máme rádi už od let předešlých, takže tam svačíme a hrajeme si, lezeme po žebříku na posed, (ale ne až nahoru, ale jen po označené místo). Další místo, které bezpečně známe je U jedličky, po cestě nám ještě vzniklo místo zatím zvané Autobus (klády) a Skluzavka. Dále zastavujeme na každém rozcestí a cest, po kterých by mohly jezdit auta. Trošku nám i začalo pršet, takže nám to z kopce dolů trošku klouže, což je výhoda hlavně na stromové skluzavce. Našli jsme si nové místo na svačinku pod krásným stromem, který nás chrání před deštěm. Loučíme se s vlaštovkami a ostatními ptáčky, které odlétají do teplých kraji. Povídáme si kam asi letí a vyrábíme si vlaštovky. Modelujeme ze samotvrdnoucí hmoty a upekli jsme si první buchtu ze špaldové mouky a s ostružinami. Někteří jsme si i nakreslili recept, abychom si buchtu mohli upéct i doma s maminkou. Hrajeme si na pískovišti a prodáváme jablka. Někteří teď máme období stříhací, takže po spinkání se nasvačíme a už bereme nůžky do rukou a stříháme papíry. Oslavili jsme Jozefínky narozeniny a dali si výborný dort.

 

  • Třetí týden nemáme nejmenší děti, a tak jsme se vydali nejdelší cestou přes Dubový hájek a kolem zvířátek na Ranči u Jelena. Po cestě jsme objevili jablůňku se skvělými jablíčky, všem moc chutnala. Na našich cestách nám pomáhá lano, se kterým nyní hrajeme hry na autobus a na vlak, takže naše cesta je plná závor, vyhýbek, zastávek a kontrol jízdenek. V teplých dnech zůstáváme sedět i po svačince a hrajeme různá pexesa a poznávací hry. Oblíbeným místem na volnou hru dětí se stává místo U jedličky, kde se snažíme strávit nějaký čas, než vyrazíme na oběd. Inspirováni jablky všude kolem nás, jsme si upekli jablečný závin. Četli jsme si knížku o Palmácovi, což je šnek, který ztratil ulitu a pak jsme si jej i vymodelovali. Ovoce a zelenina to je radost - to je síla, a tak jsme si opakovali některé druhy, které děti už v podstatě znají, a při svačinkách jsme si říkali, kdo co má dnes dobrého. A opět jsme si mohli dát dort, protože Jonášek K. slavil narozeniny.

 

  • Čtvrtý týden jsme se konečně dostali od jablek k bramboře. Učíme se říkanku, kterou děti více méně znají a mají radost, že si ji mohou společně předvést „Kutálí se ze dvora,…“ Ze zvířátek jsme se zaměřili na ježka a učíme se novou říkanku o ježkovi a upekli jsme si bramborové ježky. V ranním kruhu vyvstala otázka: „Co vlastně jí ježek?“ A že to přece jen nejsou jablíčka! Na konci týdne jsme se vypravili do Ochoze, kde jsme se konečně setkali s dětmi z jurty a společně navštívili místní mateřskou školku, kde jsme viděli divadlo „O koťátku, které zapomnělo mňoukat“. Po prodlouženém víkendu vyrážíme do jeskyně na draka, což si vyžádalo určité přípravy, a vyzbrojeni odvahou čekáme na ten správný den – na svátek sv. Michaela.

 

  • A je to tady – Michaelská slavnost – Máme štěstí, počasí nám přeje a my jedeme autobusem ze Staré osady opět až do Ochoze, kde se na dětském hřišti setkáváme s dětmi z jurty. Chvíli si pohrajeme a už vyrážíme na společnou výpravu směrem k jeskyni Pekárna. Po cestě nás čeká mnoho úkolů, které je potřeba splnit k získání koruny, pláště a meče. Společnými silami dokážeme získat všechny věci a po výstupu na kopec už stojíme před jeskyní, která je místem drakova obydlí. Musíme být velmi tiše, abychom draka nevzbudili a sami nebo s kamarádem, chráněni pláštěm, korunou a mečem vcházíme do jeskyně, abychom z ní vynesli jablíčko. Poté jsme si rozdělali oheň a jablíčka, chleby a rohlíky jsme si pěkně opekli, což nás posilnilo na zpáteční cestu. Nezbývá než uhasit oheň, seběhnout kopec, rozloučit se s kamarády z jurty a vydat se po značkách do mlýna. Ještě si pohrát u studánky, zachytit jedny z posledních hřejivých paprsků slunce na tváři a už jsme ve mlýně! Byl to nádherný den.

 
  • Poslední den v září jsme uzavřeli slavnost sv. Michaela pečením chlebánků - naším projevem vděčnosti za úrodu, která je hlavní podstatou těchto slavností. Chlebánky jsme pekli z čerstvě umleté špaldové mouky a sypali jsme je semínky. Pečení krásně doplnila pohádka Kuřátko v obilí.